Vašek

Nedvědi

1:Jak písnička zbloudilá v přítmí skal,
kde tříští ji ostří hran,
jak láska, co pláchla, to, jak ses bál,
tak čas píše po tvářích nám.
2:Už nHmehoukej, vlF#7áčku, už nHmemám čas,
musím pEmohádky klA7ukům čDíst,
snad jEmednou až, jednou, snad jHmednou zas,
až C#7obrátím tF#7enhleten lHmist.
R:Víš, jF#7im by se stýskalo a mnHmě zrovna tak,
kdo by H7ovládal jeřáb a hEmák,
kdo by zA7ahoukal sanitkou a Dopravil vlHmak,
tak ještě chvC#7íli, snad rF#7ok, snad pHmak.
3:Ta holka, co vzal jsem si, co mám rád,
je smutná, když utíkám pryč,
ten pohled, když vidím ji ve dveřích stát,
jak zamyká nadvakrát klíč.
R:Víš, jim by se stýskalo a mně zrovna tak,
kdo by ovládal jeřáb a hák,
kdo by zahoukal sanitkou a opravil vlak,
/: tak ještě chvíli, snad rok, snad pak. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:17:04.011+00:00
Výsledky hledání: