Vašek

Nedvědi

1:Jak písnička zbloudilá v přítmí skal,
kde tříští ji ostří hran,
jak láska, co pláchla, to, jak ses bál,
tak čas píše po tvářích nám.
2:Už nF#mehoukej, vlC#7áčku, už nF#memám čas,
musím pHmohádky klE7ukům čAíst,
snad jHmednou až, jednou, snad jF#mednou zas,
až G#7obrátím tC#7enhleten lF#mist.
R:Víš, jC#7im by se stýskalo a mnF#mě zrovna tak,
kdo by F#7ovládal jeřáb a hHmák,
kdo by zE7ahoukal sanitkou a Aopravil vlF#mak,
tak ještě chvG#7íli, snad rC#7ok, snad pF#mak.
3:Ta holka, co vzal jsem si, co mám rád,
je smutná, když utíkám pryč,
ten pohled, když vidím ji ve dveřích stát,
jak zamyká nadvakrát klíč.
R:Víš, jim by se stýskalo a mně zrovna tak,
kdo by ovládal jeřáb a hák,
kdo by zahoukal sanitkou a opravil vlak,
/: tak ještě chvíli, snad rok, snad pak. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:17:04.011+00:00
Výsledky hledání: