Hrášek

Nedvědi

1:Jak v mHořích slunce s tmou se ztrácí
a pokřik racků šel už spát,
tak Eutekla nám láska, jó, to se stHává,
a nC#7ajednou tě, holka, nemám rF#7ád.
Mám dHost už těch tvejch věčnejch nářků
a prožárlenejch hloupejch scén,
tak nEěkdy zase brnkni, jó, to se stHává,
prostě tF#7áhne mě to z kruhu vHen.
R:Já pHůjdu až tam na místa, kde už to znám,
pár stromů, Eohniště a tunel a trHať,
a kašlu na celej svět, v něm v tobě zas jsem se splet',
a postý řEeknu sobě: hloupneš, tak plHať.
2:Jak nabobtnalý klíčky hrášku
byly cíle tvý, a já chtěl víc,
já předělat chtěl svět, jó, to se stává,
kolik bylo nás, a stále nic.
Tak pozdravuj ty svoje šminky, lásko,
a do zrcadla zkoušej řvát,
jó, utekla nám láska, jó, to se stává,
a najednou tě, holka, nemám rád.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:06:05.079+00:00
Výsledky hledání: