Vrány

Nedvědi

1:Když mlha kvDmečeru se zvedá a slunce dlouhý stíny
naposledy kreslí, krBeslí mezi mDmech,
a vůně hoFřícího jCehličí, to jak nDma ohýnku čGmaj si vaříš,
dDmo písniček prAmovoní ti dDmech.
2:Opřeni o stromy a na kamenech sedíme a zpíváme
o rose na kolejích a o kouzlu všech tuláckých rán,
kdy člověk nemusí nic, jenom prostě bejt a koukat,
jak je pěknej svět, a hlavně: není sám.
R:Písnička pFohladí ti Cotevřený rDmány,
poslední dGmobou ňák je tAmoho na nás mDmoc,
kdekdo sbFírá jen jak v pColích setbu vrDmány,
a tady plGmameny ti dAmávaj' dobrou nDmoc.
3:A dlaně do potoka ponoříš, pohladíš uhlazenej kámen,
nevím, jak vám, mně tohle připomíná křest,
a ruku na čelo si položíš a kapky po tváři ti stékaj',
jak někdy pěkně umí život vonět, kvést.
*:Když mlha kvDmečeru se zvedá a slunce dlouhý stíny
naposledy kreslí, krBeslí mezi mDmech ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:50.574+00:00
Výsledky hledání: